Lezu v jedenáct do postele a v posteli naše kuna. Vyvaluje šunky. Kouří tlusté cigáro. Vyhlíží náramně spokojeně.
„Vypadáš strašně,“ pronáší na mou adresu nemilosrdně, „cos dělala?“
„Nevím, normální sobota.“
„Sobota je boží den. Takže nechápu.“
„Boží?“ nechápu já, „jak jako?“
„Takhle: spíš, děcka snídaj lentilky, vstáváš v jedenáct, piješ vodu s citronem, medituješ, děcka si hrají, tvůj chlap ti dělá vajíčka na hniličku, dlooooouho snídáš, čteš si knihu, děcka si hrají, kurýr přiváží voběd a zákusek, děcka jedí zákusek, dáváš si voběd, dáváš si kafe, protože zákusek snědla děcka, pouštíš si film, počkat, pouštíš si dobrej film, děcka uléhaj cca na čtyři hoďky, takže si dáváš druhej film, otevíráš si pivo, děcka si otevíraj chipsy, cvičíš jógu, děcka si hrají, píšeš trakrát, děcka samy uklízí svůj i tvůj bordel a zkouší prát, vytápí koupelnu, takže je čistá, a jen co ji chlap vytře, je i suchá, chlap ti dává prostor a vrtá se v pračce, děcka si dávaj sušenky, nalívaj si mlíko, ty si nalíváš druhý pivo, děcka tě vroucně líbaj, seš nejbáječnější matka na týhle planetě, seš totiž úplně v pohodě, a ony se ukládaj do pelechu a ty si mažeš na teplej toust studenej kaviár a špuntem od šampusu rozbíjíš žárovku u lustru a užíváš si intimní přítmí a soukáš se do krajkovýho negližé a tvůj chlap tě vroucně líbá, seš totiž nejbáječnější milenka v celým vesmíru a ještě dál, protože seš úplně v pohodě a máš chuť na sex. Není taky divu, dyť je sobota, boží den, a zítra neděle, takže další boží den…“
Hele, ta tlama jí jede jedna radost a nejde zastavit. Smetávám horký popel ze své peřiny, aby mi neshořela, a mimoděk a něžně masíruju kuně nohy. Pomalu mě jímá závist, že zrovna já nežiju kuní realitu, nýbrž tu druhou, v níž v sobotu vstávám v šest, peru, vařím, uklízím svůj i jejich bordel a jančím, když děcka pozřou hned dva bonbony za sebou. A v tu chvíli přichází prozření. Nechávám kunu mudrovat ve své posteli, tiše se kradu ven z ložnice a ještě tišeji uléhám do jejího kutlochu na půdě. Pak je neděle. Boží den.
